Don Quijote

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 19.7.2012

Miguel de Cervantez je na Kubě populárním spisovatelem, třeba v Havaně má sochu před Ministerstvem obchodu. Tato socha Dona Quijota je ve městě Puerto Padre.

Vesnický život

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 17.7.2012

Takto vypadá vesnický život nedaleko Baracoa. Vepříků bylo všude mnoho, jsou důležitou součástí zdejšího jídelníčku. A navíc, jejich chov není na rozdíl od chovu hovězího dobytka nebo koní státem regulovaný…

Sierra del Purial

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 16.7.2012

Pohoří mezi Cajobabo na jihu a Baracoa na severu je hustě zarostlé a obtížně prostupné. Nejstarší kubánské město Baracoa bylo dostupné pouze po moři, nebo později letecky. Až v 70-tých letech minulého století byla dokončena silnice zajišťující spojení se zbytkem země.

Nás sem cesta zavedla v podvečer, a slunce dotvářelo úžasnou atmosféru…

Vlny Karibiku

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 14.7.2012

Tyto fotografie (časově) patří před Santiago de Cuba, ale z filmu jsou zpracovány později… Písečných pláží jsme cestou do Santiaga potkali několik, a byly pěkně různobarevné. Takto oranžovožlutý písek byl ale celkem ojedinělý.

Střípky z Havanských ulic

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 7.6.2012

Střípky z Havany

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 6.6.2012

Závěr naší cesty patřil Havaně. Z tohoto velkoměsta už budu prezentovat jen pár fotografických střípků…

Ano, Capitolio je stejný jako Capitol ve Washingtonu…

Tabák

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 23.5.2012

Ke Kubě neodmyslitelně patří pěstování tabáku. Ten se pěstuje v západní části ostrova, v okolí města Pinar del Rio.

Semena rostlin se sází koncem října, po měsíci se přesazují semenáče na pole, kde rostou cca 2 měsíce. Rostliny jejichž listy budou použity na obal doutníku (svrchní list) jsou po 10 dnech zakryty plachtou. Ty které půjdou na vnitřek (jádro) doutníku jsou ponechány povětrnostním vlivům – mají pak plnější aroma a chuť. Na rozdíl od pěstování čaje, z tabákové rostliny se sklízí nejdříve nejstarší (spodní) listy, vždy 2-3 po pěti dnech.

Po otrhání se listy suší ve stíněných budovách 50 dní, následuje jejich fermentace a druhé sušení, které trvá zhruba 9-18 měsíců – čím je list blíže vrcholu rostliny tím delší čas stráví v sušírně.

Po usušení se tabákové listy třídí podle několika kriterií (3? – velikost listu, struktura, barva) do asi 40-45 kategorií! Podle těchto kategorií jsou pak zabaleny a odeslány do továren ke zpracování – výrobě doutníků.

Při výrobě doutníku jsou pak použité listy různých kategorií (na jádro (střed), vnější obalový list, v meziprostoru), přesný postup a složení patří k tajemstvím továrny. Doutníky se vyrábí vesměs strojově, vybrané luxusnější značky jsou strojově vyráběné a jen zevní obalový list je doplněn ručně (pak dostane doutník nálepku „Hecho a mano“). Jen ty opravdu nejluxusnější jsou vyráběné celé ručně – ale určitě ne na stehnech statné černošky, jak je zažitý stereotyp (hrozilo by znehodnocení tabákových listů).

Pěstování tabáku až po jeho roztřídění je další z povolených soukromých podnikání. Tabákové farmy mají ale omezenou velikost (myslím do 40ha). Vlastní výroba doutníků už je ale pouze a jen v rukou státních firem, výkupní cena tabákových listů je také státem určována.

Naše stravování

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 22.5.2012

Ještě jsem se pořádně nezmínil o tom, jak jsme se na Kubě stravovali.

Bezproblémově. Skoro na každé ulici bylo nějaké okýnko nebo vývěsní štít nabízející nejčastěji pizzu za pár peso. Nebo třeba plněnou bagetu. A protože bylo všude uklizeno a čisto, nebylo těžké hlad zahnat.

Prodej jídla je jednou z mála možností jak si místní mohou přividělat, a tak jsou podmínky někdy „terénnější“. (Tomuto za pec sloužil kovový barel, který byl oplácán nejspíše šamotovou hlínou. Pizzu měl ale vynikající).

Někdy jsme ale měli chuť i na něco jiného než jen pizzu či bagetu. V restauracích sice nebyl jídelní lístek s desítkami možností, k výběru bývaly tak 2-4 jídla, ale byly dobré.

No a když se nám nechtělo někam vyrážet, stačilo se jen zmínit domácím v našem ubytování…

V Havaně byl výběr hospod a klubů nabízejících obligátní drinky a jídla nepřeberný, ceny téměř stejné jako mimo ni.

Kuba pro turisty

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 18.5.2012

Jednou věcí je Kuba kterou uvidí „baťůžkář“ či cestovatel. Chtěli jsme ale také vidět Kubu druhou. Tu se kterou se potká turista „hotelový“ který má vše zajištěné od cestovní kanceláře. Tento turista většinou pobývá v uzavřených hotelových komplexech, ze kterých se ani nedostane ven – některé z nich jsou od „normálního světa“ oddělené policejní závorou. Dle fotek v průvodcích nás zaujala oblast ostrovů cca 20km severně od vlastního ostrova Kuba. Největší z nich je s Kubou spojen uměle zbudovanou sypanou hrází, která právě těch asi 20km překlenuje.

Pláže a místa k odpočinku jsou na ostrově ale krásné…


Na sousedním Cayo Guillermo snad ještě hezčí…

Na Kubě je i průmysl

Categories: Cestování, Kuba 2012, Travel
Comments: Comments Off
Published on: 16.5.2012

Tyto snímky jsou foceny z jedoucího auta… ve všech průvodcích se psalo, že focení této průmyslové oblasti ve městě Moa je důrazně zakázáno… mě to ale nedalo (protože to bylo něco diametrálně odlišného od všech ostatních míst které jsme viděli).

Tím průmyslem, který zde takto poznamenává krajinu je těžba niklu a dalších barevných kovů.

Naštěstí je krajina jen o pár kilometrů dále o poznání přívětivější… a takto průmyslem „znetvořené“ místo jsme potkali jen jediné.

«page 2 of 6»

Follow Me
FacebookFlickrGooglePlusLinkedInRSS
Kniha „Klidná krajina“
updated 2012 version
By Jiří Vašina
Nejnovější komentáře

Welcome , today is Pondělí, 20.11.2017