Fuji 6×9cm

Comments: 3 Comments
Upper page: Fotoaparáty

Když mi odešel Pentax 67II (na podzim 2007), byla to zrovna doba kdy už vcelku kvalitní digitální foťáky byly relativně dostupné. Myslel jsem si tehdy, že to bude cesta, kterou se budu ubírat, že nahradím středoformát digitálem. Velmi rychle jsem ale vystřízlivěl. Zjistil jsem, že (mým možnostem dostupný) digitál rozhodně středoformátový film nenahradí. Navíc mne focení s digitálem nebavilo, nebyla to taková zábava. Proto jsem si půjčil hledáčkový („rangefinder“) fotoaparát Fuji 6×9cm…

První část fotografií je focena širokoúhlou variantou Fuji GSW 690 II s objektivem 65mm f:5,6 (na kinofilmu odpovídá cca 28mm ohnisku). Měl jsem jej krátkodobě půjčený od Jiřího Hausera.

Tímto foťákem jsem byl tak nadšen, že jsem si jej také pořídil, ale ve variantě s normálním objektivem. Pro krajinky stejně používám velkoformát, takže širokáč na tomto foťáku ani moc nepotřebuji (tedy spíš, méně než normální ohnisko). Pro motivy, které s ním plánuji – portréty, „street photography“ a sem tam nějaké cestování – je nejvhodnějším kompromisem model s normálním objektivem, Fuji GW 690 s objektivem 90mm f:3,5 (to odpovídá cca 40mm objektivu na kinofilmu).

Oba fotoaparáty jsou fantastické. Pominu-li generační rozdíl mezi GSW 690II a GW 690 (který není až tak výrazný. Generace se liší jen několika drobnými detaily) a samozřejmě rozdílné objektivy, jsou ve všem jiném zcela stejné. Kvalita provedení je perfektní, lepší než u Pentaxe.

Co je ale důležitější, oba objektivy jsou fantasticky ostré – rozhodně ostřejší než čeho jsem dosahoval s Pentaxem. Dle informací dostupných na internetu to jsou jedny z nejostřejších středoformátových objektivů, předčí je jen objektivy pro hledáčkové foťáky Mamiya 7.

Foťáky jsou vybaveny centrální závěrkou s nejkratším časem 1/500s. Synchronizace s bleskem je možná při všech časech (to je samozřejmou vlastností centrální závěrky). Ke komunikaci s bleskem je využit X-kontakt na objektivu. Časy se nastavují otočným kroužkem na čele objektivu, který sousedí s kroužkem pro nastavení clony. Ergonomicky je toto umístění naprosto ideální, ovládání je hned po ruce. Navíc lze oba kroužky otočit zároveň a tím dosáhnout něčeho jako „Program-shift“ – posunutí expozice např. z 1/60s f/16 na 1/30s f/22 – bez nutnosti dát hledáček pryč od očí. Naprosto vynikající (toto inženýři v Japonsku vychytali).

V souvislosti s nejkratším časem jsem ale také narazil na docela výrazný limit – a to právě tento nejkratší čas pouze 1/500s. Mám ve zvyku s tímto foťákem používat filmy citlivosti ISO 400 (kvalita snímku 6×9cm u filmu této citlivosti je natolik dobrá, že zrno nevadí. Myslím, že je srovnatelné se zrnem filmu citlivosti ISO 100 z kinofilmu). No a pak lze celkem snadno narazit na situaci, kdy musím kvůli přebytku světla volit menší průměr clony (tedy vyšší clonové číslo) a tím zvýšit hloubku ostrosti – ne vždy se to ale hodí. Nu co, s tím se ale člověk naučí žít, v nejhorším je možné použít nějaký filtr, třeba polarizační (pro barvu)… Nejdelší nastavený čas je 1 sekunda – vcelku dobré, ale občas by se hodily i delší časy – 2 a 4 sekundy. Tak jak to měl Pentax 67. 4 sekundy ani tak nevadí, ty už se dají odpočítat vcelku dobře. 2 sekundy jsou ale hraniční… Samozřejmostí je čas „T“ (k tomu ale poznámka dále).

Rozsah clon je od f/3,5 do f/32, použitelné jsou všechny. Co víc, kresba je vynikající už při plně otevřené cloně, možná s trochou ztmavení okrajů, které mi ale vůbec nevadí. (Toto ztmavení okrajů jsem ale nikdy cíleně neměřil ani nesledoval, jen nevylučuji že tam je).

Clona je konstruována z pěti lamel, které jsou u vnitřního okraje zaoblené. Tvar clony má vliv na tvar objektů (a hlavně odlesků) v rozostřených částech fotografie (někdo to nazývá „bokeh“) – a pravě tvar odlesků je trochu nepříjemnou vlastností u těchto objektivů Fujinon, obzvlášť u málo zacloněného objektivu – odlesky mají jednoznačně pětiúhelníkový tvar a nepůsobí ideálně. Pokud je ale clonové číslo vyšší, clona se kruhu velmi blíží a už to tak nehezké není. (Tato poznámka je jistě velmi subjektivní, někdo si toho vůbec nemusí všimnout, někomu to nemusí vůbec vadit. Já jsem ale zhýčkán plně kruhovou clonou velkoformátových objektivů…)

Nejmenší zaostřovací vzdálenost je 1m. Na jednu stranu to lze chápat jako nedostatek (mnohokrát jsem se setkal s potřebou zaostřit blíže). Ale na druhou stranu chápu, že to někde být omezeno musí – třeba díky konstrukčním možnostem. Navíc při kratších vzdálenostech se projevuje tzv. „paralaktická chyba“ – hledáček se na objekt „dívá“ z jiného úhlu než objektiv, i záběr může být jiný (v závislosti na případné zabudované korekci této chyby). Jsou to sice věci technicky řešitelné, ale mohou výrazně zvýšit mechanickou složitost (-> výrobní náklady, poruchovost) celého foťáku. Takže toto omezení zaostřovací vzdálenosti beru prostě jako fakt.

Pro převíjení filmu slouží páčka na pravé horní straně foťáku. Její ovládání může být pro někoho ale lehce zvláštní – pro plné převinutí filmu je nutné ji natáhnout 2×. První převinutí má fixní délku, druhé se postupně zkracuje (se vzrůstajícím číslem foceného snímku). Je potřeba si zvyknout (a zautomatizovat) toto dvojí natažení – a to se mi právě občas nepodaří úplně dobře, natáhnu ji jen jednou a pak se divím proč nejde zmáčknout spoušť…

A s tím souvisí i další dobrá vlastnost foťáku. Nelze omylem udělat dvojí expozici – po předchozí expozici je zablokována spoušť do té doby, než je film správně převinut. Neodblokuje se ani po částečném převinutí filmu.

Převíjecí páčka má ještě jednu velmi důležitou funkci: pokud je nastavena expozice na čas („T“), páčka slouží k ukončení expozice. Jinými slovy, zmáčknutí spouště otevře závěrku, spoušť je pak možné uvolnit (nedržet), pro ukončení expozice je natažena převíjecí páčka. (To pro mne také znamená nemálo zkažených snímků – pro delší expozice používám drátěnou spoušť a zvyk z velkoformátových objektivů je, zmáčknout spoušť, držet po celou expozici a pak uvolnit – tím ukončím expozici. Jenže tento postup je vyloženě špatně u Fujiny… A než si to vždycky uvědomím…). Další možností jak ukončit „T“ expozici je změnit volbu nastaveného času na objektivu.

Na dolní straně foťáku je počítadlo které ukazuje počet zmáčknutí spouště (t.j. míru opotřebení foťáku), tedy pokud to číslo na počitadle vynásobíme 10. Má to docela velký význam – Fuji garantuje přesnost závěrky pro 5000 cyklů (tedy do počitadla 500), následně je doporučeno dát foťák do autorizovaného servisu k seřízení. Je ale také možné pokračovat dál, a do 10000 použití by měl být rozptyl závěrky stále do 50% – tedy použitelné bez problémů pro ČB filmy, pravděpodobně i barevné negativy v nikoliv extrémních světelných podmínkách. Pro diáky už to ale moc vhodné být nemusí… Čísla jsou to ale víc než slušná, 5000 cyklů je 625 svitků 6×9cm, což není vůbec málo. Já jsem jich na středoformát celkem zatím vyfotil cca 250, se všemi SF foťáky… (a na mé fujině bylo něco okolo 140 když jsem ji pořídil…)

A ještě jedna malá poznámka: komu nevyhovuje formát 6×9cm, má možnost volit i další formáty: 6×8cm (tato je ale dostupná pouze na japonském trhu, a objevuje se v aukcích nebo prodejích velmi zřídka. Pořídí 9 snímků 6×8cm) nebo 6×7cm (10 snímků na svitek). Rozměry a váhou jsou všechny formátové varianty stejné – tedy 6×9, 6×8 i 6×7cm jsou zevně identické foťáky, liší se jen šířkou otvoru pro osvit filmu a počítacím mechanismem.

Historie a verze

G690 je první verze těchto hledáčkových fotoaparátů. Byla uvedena v roce 1967, v černé a stříbrné barvě, měla výměnné objektivy v odpovídajících barvách.

G690BL byla uvedena v roce 1970, měla lehce změněné ovládání „darkslidu“, byla pouze v černé barvě. K oběma verzím byly k dispozici objektivy těchto ohniskových vzdáleností: 65mm f/8, 100mm f/3.5 a 180mm f/5.6.

GL690 a GM670 uvedené v počátku 70tých let. Stále zachovávají výměnné objektivy. Byl předělán hledáček, přidána spoušť na přední straně fotoaparátu, v hledáčku vypuštěno opozorňování na zasunutý „darkslide“. K dispozici byly také nové objektivy, AE 100mm f/3.5 (vypadal velmi zvláštně, ale měl dokonce i měření expozice), 50mm f/5.6, 65mm f/8, 65mm f/5.6 (tento už je prakticky shodný s objektivem u GSW verzí), 250mm f/5.6.

GW690 a GW670 uvedené okolo roku 1978. Oproti předchozím verzím měly tyto již fixní objektiv Fujinon 90mm f/3.5 (objektiv je údajně ostřejší, ale nemá tak příjemné rozostření jako 100mm). Dále byla přidána možnost expozice časem „T“ (tedy otevřená závěrka), změněn zaostřovací terčík v hledáčku, použito více plastů, změněn přepínač filmů (120/220), odstraněn přepínač Roll/Sheet film (pro svitkový nebo listový film) a na spodní stranu těla přidáno počítadlo zmáčknutí spouště (s krokem 1/10). Díky vypuštění výměnného mechanismu objektivů klesla oproti modelu GL690 váha o 300g na 1430g. Jedním z hlavních důvodů pro vypuštění výměnných objektivů ale údajně bylo zvýšení spolehlivosti foťáku (a také údajně minimální prodej objektivů jiných ohniskových vzdáleností než 65mm a 100mm).

GW690II, GW670II a GSW690II uvedené cca roku 1985. Měly změněný povrch úchopové části foťák – nyní je hrubý s výstupky pro snazší držení, byl opět změněn přepínač typu filmů (přidán poloviční film 120, který byl k dispozici v Japonsku), patka blesku je u těchto modelů aktivní – tedy přenáší impulz k odpálení blesku a není nutné použít kontakt na těle objektivu. K objektivu je integrována vysunovatelná sluneční clona. Model GSW přidává objektiv 65mm f/5.6.

GW690III, GW670III, GW680III, GSW690III, GSW680III (a pravděpodobně také GSW670III) uvedené okolo roku 1995. Nové jsou uvedené modely 680, které byly distribuovány hlavně v Japonsku, na svitku 120 bylo 9 snímků. Opět změněn zaostřovací terčík v hledáčku, výsledkem byl jasnější hledáček, ale nižší kontrast v zaostřovacím terčíku. Upraveno uvolňování cívek filmu (nyní je uvolňují dvě tlačítka v prostoru pro film), změněno otevírání prostoru filmu, celkově je foťák více zaoblen.

? na začátek

? Technika

3 komentáře - Leave a comment
  1. Tom napsal:

    Pěkné, děkuji za inspiraci. Už dlouho se sebou i svou peněženkou bojuji a koukám po nějaké středoformátové kameře. Zejména potom, co jsem letos v lednu přišel o kompletní fotovýbavu, jsem před rozhodnutím, jestli budovat a vracet se do „starého“ a nebo jít do „nového“, sice také starého, avšak pro mě úplně jiného světa středoformátu. Faktem je, že i když mám focení jako koníček, zjišťuji, čím dál více, že ten digitál není jaksi ono. Dobré světlo přeje Tomáš Bajer

  2. Slavek napsal:

    Vlastním GSW680III a mohu plně podepsat tuto recenzi. Kupoval jsem ho se 770 expozicemi (číslo 077). Tento fotoaprát je opravdu skvělý a nádherně fotí. Objektiv je úžasný, jen bych snad přivítal alespoň malinko světelnější objektiv (GSW má f5,6) a kratší čas, alespoň 1/1000. Ale i s tím se dá žít a zvyknout si. Navíc to přímo žádá určitou kreativitu, která v konečném efektu i stojí za to. Tento fotoaparát jsem si doslova zamiloval.

  3. Slavek napsal:

    Ještě pro doplnění. Používám blesk Nikon SB28 s nastavením na Auto.

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Welcome , today is Pátek, 24.11.2017